Belenus – keltský bůh
Není tomu dlouho co jsme oslavily třetí “ohňový svátek” keltského roku jménem Beltine (kdo má kocovinu, ruku nahoru). Jak už bylo zmíněno, tento svátek je pravděpodobně spjat s keltským bohem, jehož jedno z jmen bylo “Belenus”. Dnes se tedy blíže podíváme na patrona svátku, jež jsme právě doslavili.
Belenus je bohem převážně kontinentálních keltů a často se uvádí jakožto jeden z nejstarších, kelty uctívaných, bohů. Na nálezech je často zobrazován s plnovousem, velkýma očima, tenkým knírem a jeho vlasy jsou obklopeny aurou světla. Jeho symbolem bylo nejčastěji kolo.
Dle Encyklopedie Britanica (dále v textu EB) byl Belenus vyznáván po značné části kelty obývaného území. Výčtově by byli oblasti Galie, Británie, Severní Itálie, Alpy (kelty obývaná část včetně celého Rakouska a tedy snad i kelty obydlená část ČR) a severního Španělska. Přestože se jeho kněžiště našla i ve Skotsku, nebyl pravděpodobně uctíván v Irsku ani ve Walesu (kde byl uctíván podobný bůh Beli Mawr; viz níže). Pravděpodobně z tohoto důvodu uvádí EB Británii jen jako možné, ne však jisté, místo uctívání.
Nyní se na chvíli přesuneme k etymologii jména Belenus. Toto jméno mělo v keltštině význam “Ten, jenž je jasným”, případně “Ten, jež je zářící” (možný překlad je i “Jasný” či “Zářící”, což však neopisuje překlady částí původního jména ani jeho překladu). Původ jména není přesný možná snad díky šíři kultu a s ní související variací překladu slova “bel”. Jedním z dalším možných překladů je slovo “posvátný”.
Další známá jména jsou: Belenos, Belus, Bel (Bellinus, Belinos, Belinu, Belinus – za předpokladu že tato jména nejsou odvozena od jména Beli jež byl jedním z irských fomorů a tedy rozhodně nikoli bohem). Spory se také vedou okolo welšského jména boha Beli Mawr, jež je může být odvozeno opět od fomora Beli.
Jednou ze zajímavostí je také možná spojitost tohoto boha s bylinou blínem, jež byla nazývána “Belisa”. Blín se v minulosti používal nejen jakožto léčivá rostlina, ale pro své psychoaktivní vlastnosti také jako prostředek k věštěni.
Ačkoli se na několika místech uvádí Belenus jako sluneční bůh, je silně pravděpodobné že jde o drobnou záměnu a Belenus byl “pouze” bohem světla. Za tuto záměnu (pokud je pravdivá) může jeho připodobňování k bohu Apollonu římského panteonu, jež provedl již Julius Cesar.
Asociován je také s teplem a léčením. Občasně se uvádí také jako “vodní bůh” pro jeho spojení s některými léčivými prameny, jež mu byly zasvěceny.
Další neméně důležitou oblastí, v níž měl tento bůh působit bylo věštění. Tato oblast souvisí pravděpodobně s již zmíněným blínem a jeho účinky.
Na závěr se dostáváme k samotnému spojení Belena a Beltinu. Jak již bylo zmíněno v předchozím článku, předpokládá se že název Beltine (bel-tine) znamená “Belenův oheň” či “Belénovo světlo”. Toto spojení je také zmíněno ve dvou starých textech: Cormacově glosáři a spisu „Tochmarch Emire„. V obou spisech se zmiňuje Beltine jako svátek na počest boha Belena.
A nyní již přeji poklidné střízlivění po předchozí noci s minimální kocovinou a pokud možno příjemnou společnosti (a snad i při velmi příjemných aktivitách). nezapomínejte, že keltům den začíná až večer a Beltine i s jeho zvyky ale také požitky tedy stále trvá.
No comments yet.