Recenze: Odd and the frost giants

Není tomu dlouho a je zde druhá, méně náročná recenze knihy. Na její přečtení jsem si musel počkat celé tři roky, přestože jsem se ji občasně snažil sehnat. Kniha vyšla v souvislosti s Dnem knihy 2008 (wiki:World Book Day – pro neanglofonní článek za cca rok zkrátím a přeložím v rámci článku o Dni knihy) v omezeném nákladu. Její dotisk vznikl loni, ale i přes svoji touhu po této knize jsem čekal až budu opět obědnávat knihy z Amazonu v nějakém větším balíku. Embassytown je již doma s ní i pár dalších knih, třeba právě jako tato.

Odd and the frost giants - front coverKniha: Odd and the frost giants
Autor: Neil Gaiman
Vydána: 3. březen 2008
(nová edice: řijen 2010)
Vydavatel:
Bloomsbury
Počet stran: 126
ISBN-13: 9780747598114

Kniha je přibližně velikosti A5, v pevných deskách a papírovým přebalem. K dostání je i jako brožovaná. Samotné desky pevné vazby jsou bez textu (kromě hřbetu) a při své relativně tenké tloušťce se kniha stává elegantně nenápadnou. Papírový přebal je také relativně střídmý co se textu týče. Podklad je tvořen ilustrací, která je sladěna s určením knihy. Text samotné knihy je doprovázen občasnými černobílými ilustracemi Adama Stowera, jež je i autorem barevného přebalu. Kniha je v původním anglickém textu a do češtiny ještě nebyla přeložena. Pro případné zájemce musím dodat že jsem nikde nenašel jedinou zmínku o chystání jejího překladu, což je možná škoda nejen v souvislostí s oblíbeností tohoto autora u nás, ale i s kvalitou a žánrem knihy.
Tímto se dostáváme k samotnému obsahu knihy. V knize se odráží Gaimanova zkušenost s tvorbou pro děti, jenž, bohům žel, není v našich krajích tak známá. “Odd and the frost giants” je tedy kniha určená převážně dětem a jako taková je i napsána. Svižný příběh, čerpající z námětů severské mytologie a jejich bohů, je čitelný i pro začínajícího čtenáře a tedy vhodný i pro ty, jež nejsou v angličtině tak zběhlí.
Kniha vypráví příběh mládence Odda ze severské vikingské vesnice. Jednou z důležitých Oddových vlastností, kromě dobrosrdečnosti, je také jeho jemný až iritující úsměv, jež si udrží i po smrti svého otce či následné nehodě, při které si Odd nenávratně pochroumá nohu.
Na jaře jednoho nejmenovaného roku se zima rozhodla zůstat na už tak chladném severu déle než jindy a vesničané, stížení uzavřením od okolí a odložením jarních povinností, začnou být nerudní. V takové situaci se Odd jednoho rána rozhodne, že má již dost všeho ve vesnici a vyrazí pryč, směrem do starého dřevorubeckého srubu svého otce. Sebou si vezme otcovu druhou nejlepší sekeru, ukradne z domu jednoho uzeného lososa a vydá se na pomalou cestu.
Když jej o něco později přivede podivně se chovající lišák k medvědovy s packou uvězněnou ve stromu, netuší Odd, do jakého příběhu se zapletl a co vše jej ještě potká.

  1. No comments yet.

  1. No trackbacks yet.

*