Postel (báseň)
dalsi ze startsich basni:
Postel
Domů si jedu šalinou,
tam kde Líšeň leží,
a nemyslím už na jinou,
jak krásně se k ní běží.
V bílé barvě oděná,
už čeká tam na mě.
Má láska k ní je snad věčná,
já už řekl o ní i mámě.
Ona nikdy neuteče,
vždycky na mě počká.
Jak že voda z kopce teče,
ona vždy se dočká.
Vždycky když spím pod hvězdami,
musím ji tam vzít.
Byl bych blázen, milé dámy,
nechtíc ji tam mít.
original creation date: 5.4.2000
No comments yet.