Author Archive

Knižní recenze: Strašidelný chrám v horách

Dnešní recenzí zabloudíme mimo Českou republiku, i když se stále jedná o česky psanou knihu. Národnostně poznávací období mi přetrvává, ale i já si potřebuji občas odpočinout od našich oblastí ….

Kniha: Strašidelný chrám v horách
Autor: Jan Luffer
Vydána: 2009
Vydavatel: nakladatelství Argo
Počet stran: 250
ISBN-13: 978-80-257-0096-9

Brožovaná kniha formátu A5 muže někoho zaujmout již přední stranou svého, japonsky stylizovaného, přebalu. Kromě černo, červeno bílé minimalistické kresby je podnázev knihy napsán v japonském stylu – ve sloupcích. Většina plochy knihy je vsak černá. Zadní strana nenese žádný text, pouze na hřbetě je uveden název knihy a nakladatelství. Samotná kniha má černou vazbu, s hřbetem stejným jako přebal. Kromě něj je však pouze na přední straně jeden červený kruh a to je vše.

Knihu přeložil a opatřil komentáři JanLuffer, o němž skromné informace tvrdí že je folkloristou a knihovníkem národní knihovny ČR.

Kniha je rozdělená do tří částí, první pak také do několika pod-částí  Nejobsáhlejší první část obsahuje samotné překlady pohádek a pověstí, druhá komentáře ke každé z nich, třetí pak slovníček několika pojmů, jež autor pro jejich neexistenci v českém jazyce nepřekládal. Část beletristická a část poučná jsou pak také odděleny každá jinou barvou papíru. Pověsti a pohádky jsou rozděleny podle toho, zda je to pověst či pohádka a podle předmětu o němž pojednává.

Pohádky i pověsti jsou zdatně přeloženy. Nejen že jsou čtivé, ale jejich styl je často svéráznější, čímž se umocní jejich japonský původ. Seskládány jsou nejen do kapitol podle typu pohádky, ale také podle podobnosti samotného obsahu. V knize se pak dočtete například o specifických japonských vodnících, ochranných božstvech či čarodějnicích a čertech, jejichž japonská představa se od té naší evropské odlišuje. V souboru se nachází i pohádky či pověsti o japonských liškách a jezevcích, kteří mají v japonském folkloru své specifické místo v podstatě dodnes.
Zajímavé je i srovnání těch samých bytostí nejdříve v podání pohádkovém, a v další části knihy mnohem strašidelnější, mýtické podobě.

Druhá a třetí část, dohromady asi čtvrtinová oproti první, je určena pro čtenáře, jež nemá s Japonskem či jeho historií a folklorem mnoho zkušeností. Také je zajímavou pro případné folkloristy, protože obsahuje vysvětlení a popisky k pohádkám, včetně mezinárodního i japonského národního třídění.

Jedna z věcí, která mě zaujala je i délka pohádek. Většina z nich má délku jedné stránky či i méně a tak se snadno zapamatují nejen rámcově, ale téměř doslova.
Pokud se zajímáte o pohádky, ať už naše či mezinárodní, neměla by vám tato kniha v knihově chybět. Stejně tak bych doporučil knihu začínajícím i pokročilým folkloristům, nejméně jako zajímavé doplnění knihovny.

Závěrečná část této knihy mě přivedla k zamyšlení, jež není výtkou této publikace. Naopak je její velkou chválou. Ačkoliv mám doma již několik knih pověstí a pohádek, ani jedna z nich neobsahuje tak kvalitně zpracovaný doprovodná text k jednotlivým pohádkám, a to i presto, že se v jednom případě doprovodný text blíží délce pohádky samotné. Dle mého názoru by si z takto kvalitního zpracování mohli vzít ostatní vydavatelé podobných publikací příklad. Snad tato kniha nebude jedinou vlaštovkou a časem obdobných přibude.

Knižní recenze: Minutové povídky

Tak jsem zpět … jedna recenze rozepsaná, druhá ji však předběhne.
Někdy v zimě jsem byl na plese a vyhrál v tombole balíček knih. Na první pohled mě nezaujaly, nebyly z mého obvyklého žánru. Rád se ale vzdělám a přečtu si i něco jiného než obvykle. Tak jsem je dal na hromádku „to read“ a stejně sem si je i tagnul v LibraryThinkg.
Na začátku minulého týdne jsem zhodnotil, že je na čase sáhnout do hromádky méně záživné literatury. Odložil sem Nerudu na později a sáhl po druhé knize z vrchu. A ta v pravdě příjemně překvapila (upozorňuji že běžné české poválečné autory moc nemusím a to včetně fantasy/sci-fi).

Minutove Povidky

Kniha: Minutové povídky
Autor: Ida Sebastiani
Vydána: 2008 (první vydání)
Vydavatel: nakladatelství Nová vlna, nakladatelství Triton
Počet stran: 94
ISBN-13: 978-80-85845-14-3 (NV)/ 978-80-7254-979-5 (Triton)

Kniha je malá (čtvercový formát, vycházející z kratší strany formátu A5), pevné brožované vazby, s černým přebalem a černě potisknou vazbou. Přední strana obsahuje pouze název knihy, jméno autorky a černobílou fotografii, rozmazaně se vpíjející do barvy obalu. Hřbet nese opět jméno autorky a knihy, zadní strana krátký úryvek z tvorby Coleridge. Papírový přebal i potisk knihy samotné jsou v podstatě totožné.

Autorka Daniela Kovářová je advokátkou, píšící povídky a fejetony do novin, časopisů a sbírek. Pseudonym Ida Sebastiani (rodné jméno její italské babičky) používá autorka pro odlišení své odborné a krásné literatury. Tato kniha byla její první samostatnou, nikoliv však poslední, z oblasti krásné.

Kniha obsahuje 19 povídek, jež by se daly vesměs zařadit do žánru new weird. Všechny povídky jsou napsány do formátu jedné normo strany a v knize zabírají od 2 do 5 stránek. Odtud pak název knihy Minutové povídky (ačkoliv jejich přečtení trvá dele než jednu minutu). Každá z povídek je doprovozena černobílou fotografii, umocňující atmosféru jak povídky samotné, tak knihy jako celku.
Jak už jsem zmínil, žánr většiny povídek bych zařadil pod new weird – lehké fantastično, či plně smyšlené povídky, na nichž vždy najdete něco ne zcela běžného, občasně až mrazivě temného. Jednotlivé povídky se tak pohybují od hry s naší realitou či legendami, až po velmi vzdálené parafrázovaní bible, či úplnou fikci. I jejich formát se mění: jednou je vyprávěno z první osoby, jindy třetí a jindy čtete smyšlený deník hlavní postavy. Různorodosti podání se zde meze téměř nekladou. Autorka tak zvládla sestavit velmi zajímavou sbírku, jejíž celková atmosféra a nálada přetrvá od začátku do konce.

Povídky jsou napsány kvalitně a přesto, že je autorka předčítala svému potomku před spaním, bych tuto praxi u některých povídek nedoporučoval. Pro odrostlejšího čtenáře se však jedná o knihu obsahem velmi zajímavou.

Knižní recenze: Brněnská strašidla

Sešel se měsíc s měsícem a je tu další recenze. Tentokráte se jedná o předchůdce již recenzované knihy Brněnské strašidelnosti od stejného autora.

prebal

prebal

Kniha: Brněnská strašidla
Autor: Roman Juránek
Vydána: 2008 (první vydání)
Vydavatel: nakladatelství Vakát, s.r.o.
Počet stran: 196
ISBN-13: 978-80-903815-8-2

Kniha je stejného formátu jako její volně navazující druhý díl: Má měkkou lepenou vazbu, formátu A5, “zalomení” desek obalu. Obal knihy je potištěn černou grafikou stylizovaného pohledu na Petrov na zeleném podkladu. Přední strana nese název knihy, podtitul, jméno autora a nakladatele. Hřbet knihy obsahuje jméno knihy a znak nakladatelství, zadní strana obalu je ponechána prázdna (pouze s čárovým kódem).

O autoru knihy si můžete přečíst v předchozí recenzi, podíváme se tedy co je jejím obsahem.
Jak už název napovídá, kniha pojednává o strašidlech vyskytujících se v brněnských ulicích, ale i mimo ně. Strašidla jsou v knize seřazena do kategorií a díky přiložené mapce se po přečtení pověsti můžete i zajít podívat na místo o němž jste právě dočetly. Kromě tradičních strašidel jako jsou duchové, bludičky či kostlivci jsou zařazeni i mýtické bytosti jako čerti a skřítci a pro úplnost je zmíněno i několik pokladů a jeden bludný kořen.
Pověsti jsou čtivě sepsány a každá část má krátkou předmluvu popisující danou mýtickou bytost či strašidlo a jeho případná brněnská specifika. Knihu bych klidně doporučil rodiči s dětmi i sběratelům pověstí o Brně. Pokud však hodláte vyrazit hledat fenomeny zapsané v knize,nezapomeňte informovat své blízké na začátku pasáže „bludný kořen“.

Tyden v … kolem Dena

Přiznávám s hanbou, že nemám moc o čem psát. Místo knih z Amazonu se objednává nová pračka z Mallu. Proč? No, je to složitější, ale v podstatě to souvisí s tím že stará pračka je částečně rozbitá a spolubydlící se stěhuje (jojo, nevýhody společného vlastnictví). A tak teď čtu některé ne moc záživné dokumenty (víte ze IPv6 má tolik adres, že na 1 m čtvereční jich připadne 5.000, a obsahuje odlišné směrovací algoritmy … ee … ok, to vás nezajímá 🙂 ), snažím se dočíst Knihu islandských ság, poslouchám to co vy sledujete na HBO (a zpívám si že zima už přichází). Nejvíc času mi  ale v průměru žere hodina a WoT denně (francouzi dostali TD a SPG, kdyby vás zajímala tahle oblast) a občasné výlety na půl dne, při nichž sesbírám kolem 5 geocache v průměru. A ano, pak se snažím alespoň občas věnovat drahé, která by si sice zasloužila víc času než jí věnuji, ale já už jsem asi takový :/ .

To byl Denův týden .. a co týden kolem Dena?
Egypt má konečně prezidenta, poprvé muslimského. A asi budou mít zase nepokoje. V Lybii je stále chaos, o kterém západní media raději moc nepíší. Stejně jako o masových hrobech Kadafiho příznivců. V Syrii konflikt nabírá na obrátkách, do oblasti se dávno přestěhovali i teroristé. jelikož Turecko a Quattar platí vojáky opozice, je to v podstatě už válka a rozhodně to není čistý vnitřní boj. Aby to nebylo málo, Sýrijci sestřelil letadlo Turecku. To bude ještě veselé. V Africe je to taky zábavné, prý se tam tvoří něco jako nový Afganistan-sídlo teroristů. Assange požádal o azyl v Ekvádoru. jestli ho nedostane, zjistíme konečně zda je Assange paranoidní a nebo to cele opravdu je jen způsob, jak ho dostat do USA. V Řecku vyhráli volby strany, které podporují pomoc od EU a sestavili vládu. A Německo jim vzkázalo, že mají přestat držkovat a žádat o další pomoc a místo toho začít plnit podmínky a sliby. A UN budou řešit jak moc etické je zabíjet kohokoliv skrz drony, po té co americký dron zabil 17 civilistu, protože špatně kvalifikoval cíl – určil skupinu lidí v běžné obytné oblasti jako skupinu teroristu – i děti a ženy (BTW, nikdo nebyl potrestaný a USA se jen umluvili .. já chci taky zabit 17 lidi a vyřešit to omluvou)
A co u nás? To skoro nesleduju, ale dostali jsme se do mezinárodních zpráv díky nehodě autobusu a několika mrtvím. KDU .. promiňte … TOP odmítá vydat Parkanovou a vedou to celkem do extrému. Prý útok na demokracii. Někdo by jim měl vysvětlit že zákony jsou tu pro všechny. Demokraticky. Dlouhý prý bude kandidovat na prezidenta. Hm, něco si o něm ještě přečtu, ale nebyl to tak hrozný ministr. Jinak samozřejmě ČR žila fotbalem a kauzami Rath + Parkanová. Po té co jsme nepostoupily ve fotbale už je to zase jen u politiky.
A něco z ne tak aktuálního světa? Francouzští vědci zjistili že kmenové buňky žiji ještě 17 dní po naší smrti. Zombie apokalypsa může začít.

Tak to by bylo vše. Hm, a asi mě to i bavilo sepsat .. ale bude to někoho bavit číst? Určitě toho Google boota co stáhl za poslední týden celé tyhle stránky několikrát 🙂 A pro vás ostatní … nevím, ale průměr 49s na stránku a 160 unikátních IP za posledních čtrnáct dní ujde, jen bych vám měl dát něco smysluplného ke čtení.

Tak já jdu zas číst. A vy by jste mohli okomentovat, zda mate vůbec zájem o souhrn „hlavne twitter“ zprav.

Knižní recenze: Mordy pod Špilberkem

Tak pomalu doháním skluz. Co týden to recenze. Ale na to si moc nezvykejte, tak rychle obvykle nečtu. Spíše teď sepisuju vše co jsem vám dlužný. Bombu pod autíčko, uřezanou koňskou hlavu do postele … to ne? Tak asi zatím zůstane jen u těch recenzí.
Jelikož zásilka knih z Amazonu dojde někdy v půlce června, knižní nabídkou se budeme stále ještě držet města Brna a věcí jeho se týkajících. Pro dnešek je to sbírka povídek „Mordy pod Špilberkem“.

Kniha: Mordy pod Špilberkem
Autor: Pavel Radovan
Vydána: 1994
Vydavatel: nakladatelství Doplněk, Brno
Počet stran: 172
ISBN-13: nemá (ani starý formát, jen ev.č. 1081-047-1994)

Formát: lepená A5, desky z tvrdého kartonu, součástí je papírový přebal z tvrdého papíru bez povrchových uprav (kromě potisku). Jak desky, tak přebal mají základní hnědou barvu a obsahují několik „siluetalních maleb“ (proste siluet 🙂 )

Nakladatelství Doplněk, jež existuje již od roku 1991, vydalo tuto malou, v podstatě cestovní, knihu v roce 1994. Od doby svého vzniku postupně rozšířilo svou působnost z právnických učebnic a společenské literatury do mnoha dalších oblastí. Jednou z nich je i regionální literatura Brna a jeho okolí, díky čemuž máme možnost čist tuto, ale i další podobné knihy.
Samotná brožura obsahuje 10 četnických/kriminálních příběhů z Brna a blízkého okolí, odehrávajících se v období konce císařství až první republiky. Najdou se v ní příběhy spojené se spodinou a chudinou, ale nechybí ani příběhy týkající se brněnské smetánky bydlící v některé z úřednických čtvrtí. Přesto, že se autor knihy narodil až během druhé světové války, atmosféra Brna je v příbězích vykreslena velmi dobře. Neméně dobře jsou zpracovány i charaktery hlavních postav či příběhy samotné, což dělá knihu čtivou. Můžeme se tak ponořit do ulic a zákoutí tehdejšího Brna a okusit atmosféru běžného života lidu i práce tehdejší policie, jež byla nazývána ještě stále „četnictvem“.
Přesto že je každý příběh jiný, všechny si nesou podobnou atmosféru zármutku, ale i zmaru. Není to jen díky tomu, že se všechny historky týkají vražd či násilných úmrtí, ale také díky koncům povídek, kdy ani úspěšné vyšetření případu nemusí přinést kýženou úlevu a nerušený pocit dobře vykonané práce. Jednou tak na konci umírá hlavní protagonista, jindy inspektor odhalí vraha což jej stojí manželství i přesto, že se při tom nedopustil ničeho špatného.
Tuto knihu doporučuji nejen pro atmosféru a čtivosti, ale také díky opravdu romantické atmosféře, která ukazuje práci četnictva a její plody bez akčních scén či kladných konců, které jsou snad skoro v každé dnešní knize.

 

Knižní recenze: sborník mangy Vějíř 2012

Muhehe. Já vím že takhle recenze nemá začínat, ale dostala se mi do rukou kniha, jež byla v Praze pokřtěna 25.5. 2012, leč v Brně se její křest konal o 14 dní dříve, a to na Animefestu. Bohům žel i bohům dík, je to něco pro mě celkem netradičního – sborník mangy. Jsem sice fanoušek anime, ale manga, to je … no to je jako srovnávat DC Comics s výplody Hollywoodu na nich založených. Přesto se to však pokusím, jelikož kreslené seriály prostě mám rad.
Jo a abych nezapomněl, odteď zjednodušuju technicky popis knihy. Možná to hodně zkrátí příspěvky, ale vás většinou stejně víc zajímá o čem kniha je, než to jak vypadá.

sbornik mangy Vejir 2012Kniha: Vějíř: sborník české mangy
Autor: různí
Vydána: 2012
Vydavatel: Kobuta, o.s.
Počet stran: 128
ISBN-13: 978-80-904985-1-8

Formát knihy: velikost mezi A5 a B6; lepená vazba; měkké desky z tvrdého hladkého kartonu; barevný potisk, jenž navazuje z přední strany přes hřbet na zadní stranu desek
Na přední straně je vyobrazena dívka s vějířem (kresba pokračuje až na zadní stranu), název sborníku a letopočet. Na hřbetu si můžete přečíst jen název sborníku a logo nakladatele, na zadní je pak několik vět o sborníku.

Sborník samotný obsahuje kreslenou tvorbu (komiksy) typu manga od 19 autorů či týmů autorů a závěrečný komentář o sborníku a autorech, jež jsou v něm vytištěni. Kromě přebalu je celí sborník černobílý. Styl kresby se střídá podle jednotlivých autorů a tvůrci sborníku zručně namíchali autory tak, aby podobné styly nenasledovali za sebou. Tento způsob dodává sborníku na dalším bodu pestrosti.
Témata příběhů se také různí. Převažují příběhy z přítomnosti (více či méně vzdálené naší realitě) avšak nechybí ani příběhy z minulosti či plně smyšleného světa.

V tomto závěrečném bodě musím přiznat, že mangu moc nečtu. Přesto si myslím, že sbírka může být zajímavá pro někoho, kdo má rad i běžné komiksy a rád by něco méně tradičního něž co je u nás zvykem, přesto však od českých autorů. Nakolik bych ji však mohl doporučit zarytému čtenáři mangy, to nevím. Přesto bych mu však doporučil do ni v obchodě nahlédnout, ztracená minuta to nebude a možná si ji i koupí.

Knižní recenze: Zmizelá morava – Brno

Nebudu se tu rozplývat nad tím jak jsem se poslední dobou flákal. Stejně to bylo vetšinou o World of Tanks nebo knihách. Pomalu zjišťuju jaký jsou knihy i počítačové hry zabijáci času. Napsal bych tu i něco o tom, že i vztahy jsou zabijáci času, ale pak by mě zabila drahá. Což asi nechci.
Dobrá, když už jsme tedy zde, o čem se dozvíme dnes? Jedna se o dvě knihy z edice „Zmizelá Morava“, které mají podtitulek Brno.

Brno - prvni dil (titulni stranka)Kniha: Brno 1. díl – Město uvnitř hradeb
Autor: Hana Jordánková, Ludmila Sulitková
Vydána: 2008 (první vydání)
Vydavatel: nakladatelství FINIDR, s.r.o.
Počet stran: 76 textu, 112 černobílých fotografií
ISBN-13: 978-80-7185-898-0
ISBN-13: 978-80-7185-916-1 (soubor)

Kniha: Brno 2. díl – Historická předměstí a Staré Brno
Autor: Hana Jordánková, Ludmila Sulitková
Vydána: 2010 (první vydání)
Vydavatel: nakladatelství FINIDR, s.r.o.
Počet stran: 104 textu, 112 černobílých fotografií
ISBN-13: 978-80-7432-077-4
ISBN-13: 978-80-7185-916-1 (soubor)

Obě knihy jsou velikosti A5 s pevnou šitou vazbou. Desky knih jsou potaženy plátnem. Potisk plátna je tvořen pouze názvem knih a na jejich hřbetu je k jménu knihy připsán i autor (v tomto případě tedy autorky). Krom těchto desek je obal tvořen také papírovém přebalem z tvrdšího papíru, potisklého na přední straně monochromatickou fotografii, přes níž je umístěn název knihy, edice, uvedeny autorky. Hřbet je podobny hřbetu desek knihy, zadní strana obsahuje seznam několika z připravovaných titulů.
Obě knihy jsou psány stejným způsobem: přibližně jedna třetina až polovina knihy obsahuje text, dvě třetiny pak obsahují černobílé fotografie na hladším papíře.

A nyní již k obsahu. První díl pojednává o oblasti vytyčené přibližně uvnitř bývalých městských hradeb, druhá pak o všem mimo ně. Se strukturou knih je to podobné jako s jejich fyzickou podobou – je silně podobná. Prvně se obě knihy zabývají samotnými ulicemi města a jejich proměnami v období 19. století, přičemž se snaží mapovat tehdejší názvy ulic na nynější pro snazší pochopení a představu čtenáře, kde která budova stála. Pro uchování přehlednosti postupují knihy od zvoleného bodu v kruhu kolem pomyslného středu města, aby popis vždy skončil ve výchozím bodě.
Druhá část se u obou knih zabývá zvyky a běžným životem lidí, jež v daném období v popisovaných místech žili.
Třetí částí, která je co se počtu stran týče nejrozsáhlejší, jsou černobílé vyobrazení a fotografie Brna v období 19. století.
Čtvrtá, poslední, část obsahuje soupis použitých pramenů, literatury a následně seznam vyobrazení.

A teď k tomu, co vás nejvíce zajímá – o čem knihy vlastně jsou. Obě knihy popisují město Brno během jeho přerodu v období 19. století. V době kdy se město zbavovalo svého krunýře hradebního pásu a pohlcovalo do sebe vesnice ve svém nejbližším okolí. Období, kdy byla do Brna přivedena železnice, rozrůstal se zde průmysl a vznikaly některé skvostné budovy, jenž zde stojí dodnes. Zároveň však také času, v němž během velké sanace městského středu zaniklo mnoho skvostných šlechtických i měšťanských paláců i domů, jenž byli příliš staré a zchátralé a nebo musely ustoupit nově vytyčeným uličním čarám. Druhá kniha pak naopak popisuje stavební a průmyslový rozvoj přilehlého okolí, ve kterém mokřady a pole ustoupily nejen nově vyrůstajícím továrnám, ale i bydlení pro dělnické či úřednické obyvatelstvo. Také se z knih dozvíte, kde se nacházela která tržiště, továrny či již zaniklé kaple a kláštery přeměněné k civilnímu využití.
Z kulturního hlediska se pak obě zmiňují o zvycích obyvatel, jejich běžném životě, ale i svátcích. Popisují, jak v Brně probíhal obchod či rekreace obyvatel, a zmiňují několik významných událostí té doby.

Tuto sadu knih bych doporučil snad každému Brňákovi. Nejde jen o text a informace v nich obsažené, ale i o fotografie města, které zaniklo během „brněnské průmyslové revoluce“ a stržení městských hradeb spojeným se sanací centra města. Pokud jste dokonce studenty historie města, obsahují pro vás knihy čtivě podaný popis s přesným uvedením oblastí a starých názvů ulic. Shrnuto a podtrženo, jedny se o knihy jejichž koupě rozhodně nelituji a věřím, že ani vy by jste nelitovali.

Dlouho nic, divná zima a naplnění kalendáře

Jojo, vím že jsem měl už dávno postnout další recenzi. Ne že bych nějakou tu knihu neměl přečtenou, ale kreativní nálada vzala za své společně s několika událostmi z mého života. Věci ale ještě nejsou tak špatné, jelikož stále můžu na internet, stále mám kde bydlet, co jíst .. no, prostě spousta obyvatel této planety mi může závidět.

A jelikož se v náladě nikoli toliko kreativní nejlépe dělají opakující se tasky, přidal jsem do svého veřejného kalendáře pro tento měsíc 3 větší věci:
Expozice nové hudby (program) – pořádaná Filharmonii Brno. Letošní ročník se točí kolem dvojitého výročí Johna Cage (1912–1992), excentrika a reformátora euroamerické klasické hudby.
– akce v hudební klubu Stará pekárna – z nichž bych nejraději upozornil na poslední z přidaných koncertů – Quanti Minoris + Tritonus Priest. Tritonus Priest neznám, ale brněnští Quanti Minoris potěší snad každého kdo se zajímá o historickou a možná i folkovou hudbu.
– akce v studentském klubu Alterna

Snad vám to k něčemu bude. A pokud ne, pak se omlouvám. Co se tyče recenzí, vidím to tak na další měsíc útlumu. Možná jen 14 dni. Držte mi palce a prejte štěstí … protože lidé i ma vlastní rodina mě tak nějak iritují.