Author Archive

Recenze knihy „Den trifidů“

Tak uplynula nějaká ta doba a pro mě nastal okamžik pravdy. Napsat recenzi na knihu, jež skoro nikdo z mých známých nečetl je celkem jednoduché. Nyní však přede mnou leží úkol napsat recenzi nejen na knihu, již leckdo z vás již četl, ale také na knihu, jež se stala jedním ze základních kamenů post-apokalyptického žánru.

Den trifidů - přebal originálu

Den trifidů - přebal originálu

Kniha: Den trifidů
Autor: John Wyndham
Český překlad: Jaroslav Kořán
Datum vydání originálu: prosinec 1951
Vydavatel originálu: Michael Joseph
Počet stran: 280 stran
ISBN-13: 978-80-7381-597-4

Kniha je vydávána v brožované i pevné vazbě hned několika českými nakladatelstvími (od roku vydání). Zajímavostí je, že kniha byla přeložena jednou před sametovou revolucí a podruhé po revoluci, a to tím stejným překladatelem (Jaroslavem Kořánem) – dle wiki se jednotlivé překlady liší pouze národností muže, jenž může za vynesení semen trifidu do světa.

Příběh knihy popisuje události, které se dějí kolem Billa Masena, Angličana, jež pracoval na farmě s trifidy. (Trifidi jsou cca 2 metry velké rostliny, pohybující se na třech stoncích, tvarem podobné nejblíže cibuli.) V průběhu podivného roje zelených meteoritů je Bill uvázán na lůžko svým dočasným poraněním zraku, které mu ale ve výsledku naopak zrak zachrání. Kdokoli, jež pozoroval pád meteoritů totiž následujícího dne oslepl. Bill se od svého ranního probuzení setkává s hrůzami i problémy, jež tato událost vnese do ulic Londýna, potažmo celého světa. S přibývajícími dny ale potká nový problém – obří chodící masožravé kytky pěstované ve velkém na farmách po celém světě se dostanou ze svých, do té doby uzavřených, prostor a započnou decimovat lidskou populaci rychleji, než jakýkoliv jiný predátor.
Jak se Billovy a několika dalším lidem, jež měli to štěstí, že neoslepli, bude dařit v tomto novém světě, kde není vlád a civilizace pomalu kráčí k zániku, si určitě přečtěte. Ti z vás, kteří knihu již četli, se mnou jistě budou souhlasit, že mezi klasiky tohoto žánru nebyla zařazena jen náhodou.

Samhain 2010

Samhain - obrazek

Samhain - pseudokeltska tvorba

Tak jako každý rok je i letos nějaký ten „koncozačátek“ keltského roku. Přesto že si moderní pohani, wikani a podobná v historii nevzdělaná verbež myslí, že to bylo již 31.10. není to pravda (omlouvám se těm vzdělaným z nich, ale stále jste mě nepřesvědčili že jste ve většině 🙂 ).

Jelikož keltové používali takzvaně “lunisolární kalendář”, jejich základní cyklus roku se řídil měsíčními cykly, kdy začátek nového cyklu byl s největší pravdě podobností úplněk, přesněji okamžik po něm. A jelikož Samhain by měl odpovídat prvnímu úplňku ve štíru, připadá nový rok letos na dnešek 21.11. v  18:27 (možná se divíte, ale opravdu to tak vyšlo, ztrávil jsem 30 minut googleni efemerid jen kvůli vstupům slunce do znamení, platnými pro letošní rok – asi nejsem tak dobrý googlař).

Nyní, kdy víme kdy se děje ta skvělá událost, co si o ní něco říct? Předně o co se jedná? Pro kelty byl nový rok okamžikem kdy se svět mrtvých a živých propojily a samhainová noc měla určité “kouzlo” právě podle tohoto rysu. V kopcích a polích, ale i v ulicích měst se tedy dají potkat různí duchové dob minulých, jež však mohou být nepoznáni živými. A stejně tak mohou byt poznáni až tak dobře, že by děsily ty jež potkají. Právě z těchto setkání pochází zvyk masek, jež přebral moderní halloween: věřilo se, že pokud jste oblečeni netradičně či máte masku, zlý duchové vás nepoznají a proto vám nemohou ublížit. Pokud vás však poznali, mohlo to dopadnout nejen vaším vyděšením či zraněním, ale třeba i smrtí či únosem do světa mrtvých.

Nejen zlý duchové se však pohybovali po říši živých. Na oknech chatrčí svítily zapálené svíčky, které nebyly ochranou, nýbrž majákem pro některé ze zesnulých. Zvyk říká, že pokud se váš předek bude chtít podívat jak se vám daří, právě ona svíčka za oknem jej navede k vašemu domu a on bude moci vědět, zda má byt na koho a co hrdý.

Samozřejmě, že se k samhainu pojí i spousta dalších zvyků a tradic. Některé z nich můžete najít porůznu rozeseté po internetu. Já připojuji již jen linky na anglickou a českou wiki a pomalu vyrážím ven nejen pod pláštěm soumraků, ale i alespoň částečného kostýmu  … a nevím zda si přát být poznán a pochopit čeho se předkové tak báli, či zůstat nevítaným očím skryt.

Recenze knihy „Extraordinary Engines“

Extraordinary engines - front cover

Extraordinary Engines - front cover

Kindle je zatím stále mrtví a tak sahám po hromádce toho, co mam k recenzím připravené. Další knihou v pořadí je opět antologie, opět steampunková, ale pro změnu z trochu jiného uhlu pohledu. Nejdříve trochu strohých informaci.

Kniha: Extraordinary Engines
Autor: edited by Nick Gevers
Datum vydání: 6 říjen 2008
Vydavatel: Solaris
Počet stran: 496 stran
ISBN-10: 1844166341
ISBN-13: 978-1844166343

Vydaní, jež je k dostání pod tímto ISBN a nyní v mé knihovně je pouze v brožované (paperback) podobě, velikosti A5, což je možná jeho silná nevýhoda (během čtení na cestách utrpěli rohy a je škoda že jej není možné sehnat v tenčí podobě či s pevnou vazbou). Kniha prozatím nemá český překlad a zdá se, že se jej nikdo nechystá prozatím vytvořit.

Nyní k jejímu obsahu. Kniha obsahuje 12 povídek od moderních autorů z žánru steampunk. nesnaží se cokoliv mapovat či popisovat, je opravdu pouze sbírkou. Přesto však má jedno nosné téma a tím je to co přednáší její název: “neobyčejné stroje”. Zatím co autoři z předchozího století se v literatuře stampunku soustředily spíše na dobrodruhy a to jak si poradí s nástrahami osudu (tzv. “robinsonády”), zdá se že moderní autoři (nejméně ti, jež jsou do sbírky vybráni), si hrají nejen s myšlenkami například robotických žen už na divokém východě s jeho tvrdostí můžu a absencí emancipace, ale i dopadem existence parou poháněných zařízení na jejich okolí. Povídky jsou vtipné, poučné, zajímavé. Vybrány jsou velmi kvalitně, neboť každá se liší od předchozích nejen stylem vyprávění. Pokud umíte anglicky, posuďte sami. Jste-li příznivci stampunku, či kvalitně stavěných příběhů, nebudete litovat.

recenze na knihu EVE: The Burning Life

Po dlouhé době opět příspěvek. A opět se jedna o knihu v papírové podobě. Jelikož jsem od amazonu koupil Kindle 3, některé další recenze budou na elektronické verze knih, i když vy rozdíl asi nepoznáte. No .. a v okamžiku kdy se mi vrátí vyreklamovaný Kindle, zkusím vytvořit recenzi i a něj :o) Ale nyní již k dnešní knize.

Nejdříve něco strohých bibliografických údajů:

EVE: The Burning Life cover

EVE: The Burning Life cover

Kniha: EVE: The Burning Life
Autor: Hjalti Danielsson
Datum vydání: 25 březen 2010
Vydavatel: Gollancz
Počet stran: 336 stran
ISBN-10: 0575090162
ISBN-13: 978-0575090163

Kniha je k dostání nejen v pevné a lepené vazbě, ale i elektronické podobě. Český překlad knihy zatím (a dlouhodobě) nehledejte, žádnému z nakladatelů se překlad pro malí počet potencionálních čtenářů nevyplatí.

A nyní k samotnému obsahu knihy. Jak již název napovídá, jedná se stejně jako u předchozí knihy o příběh z online světa EVE, stvořeného herní společností CCP. A podobně tak, jako se vyvíjí svět, pokročila doba i v příběhu vyprávěném v této knize.  Imperia jsou opět celkem stabilní a vzájemně se drží v šachu na pomyslných vyrovnaných vahách. Příběh však není o tom kdo si myslí že určuje běh dějin. Kniha vyprávý o těch, jež skutečně tvoří dějiny. Z části o agentce Relei, které je již začalo dělat špatně (a to doslova) ze zadávání úkolů pilotům, jež při nich v mezičase zabíjejí nevinné lidi a rozhodla se s tím něco dělat. Než se však může k něčemu takovému dostat, potká ji mnoho nesnází při jejím vlastním úkolu … přežít a nebýt chycena policii za braždu, jež v afektu provedla. Prchnout za hranice nepřátelského států se zdá jako dobré řešení, do chvíle než se Relea nestřetne s problémem větším než čekala a pochopením, jez má celou dobu před sebou.
Na druhé straně zákona, přesto však plně v bezpečí začíná příběh mladého muže jménem Drem Valate z kmene Sani Sabik. Jeho lid je jeden z těch, jež podporují pirátskou frakci Blood Raiderů a to se jim stane osudným. Když při jednom střetu pirátů a jednoho z takzvaných “zapouzdřených” (hej .. přeložte slovo “capsuler” sami :-)) zničí pilot nepřátelské lodi jeho kolonii, je Drem jeden z mála přeživších. Po krátkém pátrání a vyptávání zjistí, že jejich kolonie byla zničena “prostě protože mohl”. Tato informace se stane Dremovým hnacím motorem a palivem pro jeho nenávist. Drem se vsak prokáže jakožto velmi inteligentní a schopný člověk a tak vznikne plán pomsty nejen pro toho, kdo mu zabil rodinu a přátele, ale všechny, jež spadají do stejné skupiny. Tím se Drem vydá najít způsob jak porazit sílu mocnější, než sila kteréhokoliv z imperíí …

Cekově se shoduji se všemi recenzenty (z těch co jsem četl), že druhá kniha ze světa EVE online je povedenější než první, pokud se vám tedy líbila první, druhou vřele doporučuji. Pokud jste příznivcem sci-fi, kniha vás taktéž nezklame, neboť veškeré potřebné informace jsou jemně vloženy do textu a rozhodně se neztratíte.

recenze knihy Empyrean age

Tak … je to týden a jsem tu zas. Musím uznat že sci-fi mi asi poslední dobou přijde hodně čtivé, možná ze za týden bude další recenze … ale možná odjedu někam do přírody a nic nebude .. tak se nechte překvapit.

K dnes recenzované knize …Empyrean Age - cover

Kniha: The Empyrean Age
Autor: Tony Gonzales
Datum vydání: červen 2008
Vydavatel: Gollancz –
Počet stran: 528 stran
ISBN-10: 0575080353
ISBN-13: 978-0575080355

Kniha se ke mně dostala ve verzi „paperback“, ale je možné ji sehnat i v pevné vazbě. Doposud nemá český překlad, což ale není divu vzhledem k tomu, že je zaměřena na užší spektrum čtenářů sci-fi, jež hrají zároveň hru EVE online (která taktéž neexistuje z rozhraním v české mutaci, i když třeba ruské zde je :-)).

Příběh knihy se odehrává v době jednoho z klíčových okamžiku „EVE universe“. Korporacemi vedený stát národa Caldary je na pokraji sociálních nepokojů a krachu. Do této situace se objeví ambiciozní Tibus Heth, kterému na počátku šlo jen o pozvednutí ducha národa a odporu vůči mega-korporací. Shodou náhod, veden tajemným „Brokerem“ a svou nenávistí k sousednímu národu Galante získá moc i přízeň lidu. Ne každému se to však líbí, a jak se zdá plány Brokera nejsou až tak čisté.

Mezitím na opačné straně světů má mladá Minmatarská republika podobnou krizi identity. Původní národ zotročený svými sousedy se zmítá mezi nově nastolenou demokracii a starým kmenovým systémem. Někteří občané jsou rozhořčeni faktem že jen část kmenů netrpí pod nadvládou nenáviděných Ammaru a nic na tom nezlepšuje mírová „snaha“ nadnárodní organizace CONCORD. Jedním z těchto nespokojených lidí je i nově ustanovená ambasador Keitan, jehož vášnivý proslov na sněmu národů mu přinese nejen nenadálého spojence, ale postaví jej do čela událostí, jenž mohou změnit Minmatarskou republiku i osudy stále zotročených Minmatarů k lepšímu … a nebo je úplně zničit.

Ani Ammarské císařství však neprožívá jednoduché časy. Na jednu z předních postav dvora, Faleka Grange – věrného následovníka mrtvé císařovny, byl spáchán atentát jež způsobil jeho ztrátu paměti i odloučení od zbytku vlastní rasy. Jeho věrní se jej však pokoušejí nalézt, zatímco se pomalu odhaluje pravda o tom, ze císařovna Jamil Sarum není až tak mrtvá, jak si její nepřátelé mysleli. Její cesta zpět k moci je spojením hledání lorda Faleka i zbraně, jež by ji pomohla v čase nadcházejícího konfliktu.

Celým tímto dějem se proplétá Korvin Lears, pilot Federálního Námořnictva a prožívá nejspíše nejrušnější období do této chvíle klidné kariéry armádního pilota. Shodou náhod i osudu je u několika klíčových událostí, jež můžeme sledovat jak z jeho pohledu, tak i z pohledu jeho prezidenta Foriana a kabinetu vlády národa Galante. Tito demokraticky zvolení vládci se vinou chyb svých předků i okolností způsobenými ostatními národy dostávají do pozice, kdy bude vyzkoušena nejen jejich schopnost rychle a moudré reakce, na niž závisí osudy milionů lidí.

Toliko k recenzi. Popis je trochu delší neboť kniha obsahuje spoustu dějových linii (i mnou nezmíněných), jež se navzájem proplétají, až vyústí k finálnímu „rozuzleni“. Dějové linie jsou dobře sledovatelné a rozdělené. Příběh zaujme hlavně hráče hry EVE online, jimž osvětlí události jednoho z období, jimž možná jako hráči prošli. Pro nové hráče je kniha zajímavým nahlédnutím do hystorie. Pro ostatní čtenáře bude kniha jistě taktéž čtivou a věřím že času nad ní ztráveného litovat nebudou.

China Miéville – Kraken: An Anatomy

Po dloouhé odmlce se konečně hlásím zpět. Léto je úžasné, člověk je porad někde venku protože doma je vedro na umření (zrovna teď je v pokoji cca 30 a to už sem nesvítí slunce). Dost ale stížnosti na vedro, jdeme na recenzi …

China Miéville - Kraken

Kniha: Kraken (an Anathomy)
Autor: China Miéville
Datum vydání: půlka května 2010
Vydavatel: Macmillan – London, England
Počet stran: 482 stran
ISBN: 0333989503

Kniha se mi dostala do rukou ve verzi pevné vazby, ale lze ji již získat i v podobě „paperback“. Český překlad je od Milana Žáčka, u kterého ani moc nedoufám že opět nezprzní některá anglická slova a termíny (ještě teď „teču“ z jeho překladu „Trans-G (CZ) vs Breach (EN)“ a jsem rád že jsem četl knihu v originále. Omlouvám se tímto příznivcům překladatele tohoto jména … u mě má vroubek větší než zub).

Kniha vypráví příběh Billy Harrowa, obyčejného může z britského Muzea historie přírody. Ten se stará o konzervaci zdejších exponátů a hlavně nejnovější atrakce muzea – obří chobotnici, jež by lidé dříve označili za krakena.
Události knihy začínají nevysvětlitelnou krádeží tohoto exponátu, která poklada nejen otázku „jak?“, na niž snad neexistuje možná odpověď, ale i otázku „proč?“, která zajímá speciální policejní útvar která tuto krádež vyšetřuje.
Billymu se začínají stávat podivné náhody a je proti své vůli vtažen do okultního podsvětí Londýna, kde je náboženství něčím víc, než jen věci každodenního poděkování bohům za přežitý den. A to vše v podvečer konce světa, který nějak souvisí právě s ukradenou obří chobotnicí.

Samotny Miéville popsal knihu jakožto „Temnou komedii o kultu uctívajícím chobotnice a konci světa.“ (cite) Kniha je dobře čtivá a děj má spád (na rozdíl od Miévilleho předchozí knihy The City and The City).

Jako poslední poznámku na konec, která by do recenze neměla už vůbec patřit … kniha možná trochu nabízí srovnáni s romány N. Gaimana (hlavně s knihou Newerwhere) ale věřte že toto okultní londýnské podsvětí je úplně jiné než gaimanova verze … a možná i zábavnější, pokud máte radí trochu toho černého humoru.

Sbírka povídek „Steampunk“

Stampunk face-coverDnes recenzovaná kniha je originální verze sbírky „Steampunk“ jejímiž editory jsou Ann a Jeff Vandermeer (tedy její anglická verze). Byla vydána nakladatelstvým Tachyon publications 1. května roku 2008. Její rozsah je 400 stran. Mě se dostala do rukou její „paperback“ verze v ceně £12,50 , „hardcover“ pravdě podobně doposud neexistuje. Přebal je barevný a graficky celkem povedený.
Podle obsahu se zda kniha rozdělena na 3 části (Předmluvu, Úvodní stať popisující kořeny steampunku a nakonec samotné povídky) a dodatek s bibliografickými poznámkami, třetí část však podle mě lze rozdělit na další 2 (poslední 2 povídky nejsou povídky, ale úvahy či články o steampunku ze dvou různých úhlů pohledu).
Předmluva je napsána Ann a Jeffem Vandermeer. jedná se o klasickou předmluvu v níž předestírají, proč napsali tuto sbírku a jak ji mínili koncipovat.
Část nazvaná „Úvod“ je tvořena čistě článkem Jesse Nevinse o kořenech steampunku v 19 století. Dle mého názoru stojí za přečtení, člověk se obohatí o historii tohoto žánru příjemnou cestou, nikoliv pouze suchým konstatováním faktů.
Následuje část s povídkami. Nebudu se rozepisovat o jednotlivých povídkách jelikož povídky samy o sobě jsou šikovně vybrány ze širokého spektra jak časového (od výňatku z jedné z prvních steampunk knih po povídky napsané po roce 2000) tak v rámci subžánrů (sekáte se s čistě viktoriánským steampunkem, alternativní realitou ale i několika dalšími podskupinami). Zdá se že jsou v knize řazeny podle data svého vzniku a tak je kniha koncipována vlastně i jako takový průvodce obdobími.
Poslední dvě povídky však nejsou povídkami. Jedná se o úvahy pánů jménem Rick Klaw (Steam-Driven Time Machine: A Pop Culture Survey / Parou pohaněný stroj času: Pop kulturní přehled) a Bill Baker (The Essential Sequential Steampunk: A Modern Survey of Genre within the Comic Book Medium / Základní sekvenční steampunk: Moderní přehled žánru v rámci komixových knih). Oba články jsou zdařilé a opět stojí za to je přečíst.
Na konci knihy jsou bibliografické poznámky ke knize – výpis autorů a jejich krátké životopisy.

A teď trochu mimo recenzi. Myslím že kniha stoji za přečtení pro každého příznivce žánru stejně jako pro někoho kdo má rad fantastiku. Bohužel neexistuje zatím český překlad a tak můžete sáhnout pouze po anglických vydáních. Pokud se vám bude kniha opravdu líbit, mohu doporučit i druhou rozsáhlou a povedenou sbírku Steampunkových povídek „Extraordinary Engines“ od Nicka Geverse (snad časem taktéž recenzovanou).

Na novém místě

Jelikož freehosting na  ic.cz byl silně nekvalitní (pomalá odezva, pomalé generovaní, častá nedostupnost stránek či neúplné načtení), už nějakou dobu jsem se díval po novém místě pro stranky. A tak jsem nakonec skončil zde. zatím se zdá rychlost v pohodě (kliknu a stranka se načte … nemusim čekat 15 sekund či dokonce dělat 1 až 2 obnovení stránky), budu mít snad i více nálady a času psát.

A nyní k „novým“ stránkám.
V plánu je psát opravdu každý tyden nějaký hodnotnější článek. Také bych rád započal tradici „jeden měsíc, jedna kniha“. za měěsíc květen to bude nejspíše některá ze zbírek povídek, za měsíc červen se můžete těšit na v českém jazyce zatím nedostupnou knihu „Kraken“ od China Mieville (vyšla před pár dny).

Jelikož se blíží letní čas, přibude možná několik tipů k výletům, spojených do záznamu o geocachingu v daných oblastech … pokusim se ale aby články byli atraktivní i pro ne-cashery/běžné turisty.

A to je prozatím vše, jdu se vzdělávat o tom, jak psát 🙂