Knižní recenze: Railsea
Je to již nějaký ten patek co jsem napsal recenzi. V pravdě, moc sem poslední dobou nečetl jiné věci než technickou literaturu. Ale po roce se mi povedlo dostat se opět k něčemu zajímavějšímu .. a celkově začít zase číst něco s příběhem.
Nebudu už déle zdržovat. Vzhůru k recenzi.
Kniha: Railsea
Autor: China Miéville
Vydána: 2012
Vydavatel: Macmillan
Počet stran: 376
ISBN: 978-0-230-76510-8
Říká se: „Nesuď knihu podle obalu.“ Přesto bych se u něj na chvilku zdržel. Kniha v mnou vlastněném vydání je klasického formátu pevné vazby s pevnými deskám. Vše ve formátu A4. Nic zvláštního, kromě papírového přebalu, jež je opět proveden v černé s jednoduchou „newweirdovou“ kresbou v jedné barvě na přední straně (tvůrce: crushed.co.uk (?) ). Přijde mi tak jednoduchý i vkusný.
A nyní k příběhu.
Skoro bych řekl že se jedná o klasický „miévillovsky“ příběh: nějaký tvor, se připlete k něčemu, jež jej proti jeho vůli vtáhne do „jiného světa“ (i když stejné základní téma je vlastní celé řadě dobrodružné literatury). V tomto případě se oním nešťastníkem stává mladý muž Sham ap Soorap, člen posádky vlaku ve světě, kde se lidstvo pohybuje po celé známe zemi pouze na vlacích různých konstrukcích a tvarů po zdánlivě všeobjímajícím „moři kolejnic“. V tomto světě se setkáváme nejen s ostrovy, kde žije lidstvo na pevné půdě a jež slouží jako přístav různým vlakům, ale s množstvím podzemních ale i létavých tvorů, zmutovaných postupným vývojem v přerostlé podoby jež známe dnes. Prostředí je velmi originální a je zajímavé jej v průběhu knihy objevovat společně s historii a různými národy.
Kniha však není zeměpisnou ani historickou příručkou. Jak už sem zmínil, vypráví příběh Shama, jež je členem posádky jednoho z mnoha vlaků lovících přerostlé krtky pro jejich maso a kůži (jakási obdoba velrybářských lodí našeho světa). Sham jen pomocníkem a učněm „palubního“ lékaře, přesto se dostane k nálezu, jež mu změní život a cíl jeho života.
Hlavní příběh knihy je tak o aktivním hledání cílů, jež si člověk vytyčí. Nejen fyzickém, ale i metaforickém (zobrazeným například ve „filozofiích“ kapitánů vlaků). Cíle hledání se v průběhu mohou změnit, tak jak už to i v běžném životě bývá, a tak nebudu prozrazovat co vás při tomto dobrodružství čeká.
V celku byla kniha čtivá. Po pomalejším rozjezdu příběhu kniha pohltí a jak je u tohoto autora trošku zvykem, příběh skončí rozuzlením, u nějž si přejete následovat hrdiny příběhu dál.
Oproti předchozím knihám mi přijde závěr rozpracovaný a nemam z něj pocit že by autoru docházel čas do uzávěrky před vydáním knihy, jak tomu bylo třeba u Embasytown. Celkově bych knihu zařadil mezi to nejlepší co Mieville napsal, jen je škoda že je to prozatím poslední román z jeho pera (či klávesnice).
Snad si i u příští knihy udrží styl i vyspělost.
PS: jeden drobný obrázek zobrazující „Railsee itself“
Kniha: Sága o Völsunzích a jiné ságy o severském dávnověku