Imbolc 2011
Po mém “grafomaniakálním vyblití” pro vás přichází druhá rána. Googlu zlobí oprava slov a tak je možné, že tento článek bude chybovější než kde jaký předtím. Nebo se našel nějaký dobrodinec a chyby mi opravil … uvidíme.
A nyní již k samotnému tématu.
Článek započnu ve zkratce pro méně znalé až neznalé. Imbolc je, stejně jako dříve zmiňovaný Samhain, jedním ze základních svátků keltského roku. Je druhým v pořadí a opět je určován pomocí lunisolárního kalendáře – připadá na první úplněk ve znamení vodnáře.
Letos je tím prvním úplněk 18.2.2011 v 9:36 ráno. Ti co dělali domácí úkoly z tradic různých kultur či zakoply o keltské počítání dnu vědí, že Keltové začínali den po setmění (některé zdroje uvádějí: s první vyjitou hvězdou). Čimž se dostáváme k letošnímu svátku, jenž započne večer 17.2.2011.
Jelikož jsem svou domácí úlohu drobet odflákl, nevím jak dlouho se tento svátek slavil. Přesněji – nevšiml jsem si že by se někde uvádělo více jak jeden den.
A nyní již k tomu, co zajímá všechny. Jak se vlastně slavil?
Podle všech zdrojů a i svou podstatou, je Imbolc jedním ze 4 hlavních a tedy “ohňových” svátků. I v průběhu Imbolcu, pokud to počasí dovolilo, se zapalovali vatry, mezi nimiž se mohl vodit dobytek, či lidé, jež si chtěli zajistit zdraví (ti samozřejmě vedli sami sebe). S počasím během tohoto svátku je spjata i jedna z pověr o konci zimy. Našel jsem, že galští keltové (a možná i jiní) věřili, že na onen svátek jedna z mýtických postav, stará čarodějnice Cailleach, vyráží do lesů sbírat dřevo na zbytek zimy. Jelikož ona dáma ovládá počasí, sama si jej připraví podle toho, co očekává. Pokud tedy vytvořila hezké počasí, mohla jej posbírat hodně a zima měla být ješte dlouhá a tuhá. Pokud však bylo škaredě, znamenalo to, že zásoby jež má doma ji stačí a očekávala se už jen krátká zima.
Během večera se doma či venku u ohňů také věštilo, co člověka potká v další části roku, či do podzimu. Byly pro to různé zvyky a jediný, jež si nyní vybavuji je obdobou našeho házení papučí. Věřím, že jiné byli více “sofistikované”.
Někde jsem také četl (neboli – nevím kolik je na tom pravdy), že v daný den donesl první ranní host do domu poleno, jenž rok poté sloužilo k zapálení Imbolcového ohně.
Jak se zdá, během Imbolcu se můžete poklidně pohybovat po venku ve dne i v noci bez strachu, že vás napadne něco nadpřirozeného. Přesto se letos raději teple oblečte, protože přirozená chřipka už přepadávat lidi začala. Popadněte i vy pár přátel, láhev něčeho dobrého a stravte onen večer venku u ohně či doma u krbu. I když nevím jak vy, ale já osobně se těším na jaro a tak tedy doufám, že bude vážně škaredě a pít budu doma.
A ještě pro anglofonní – anglická wiki má hezký článek, z něhož jsem čerpal dost pro tento zápis: http://en.wikipedia.org/wiki/Imbolc
