Denethorovy stránky

Tak jsem tu se slibovanou recenzí. Dnes se však nejedná o recenzi na jednu knihu ale dvě. Brněnské maličkosti od Viktora Silvy jsou totiž rozděleny do dvou svazků podle místa, kde můžete ony maličkosti v brně najít. No, nebudu ale déle zdržovat …

Kniha: Brněnské maličkosti:
díl 1.: Historické centrum / díl 2.: Za okružní třídou
Autor: Viktor Sliva
Vydána: 2008 / 2009
Vydavatel: nakladatelství Vakát, s.r.o.
Počet stran: 84 / 88
ISBN-13: 978-80-87317-07-05 / 978-80-87317-03-7

Obě knihy jsou mají měkkou lepenou vazbu, formátem jsou na půl cesty mezi A4 a A5. Přední i zadní strany jsou z tvrdších listů. Přední strany jsou potištěny názvem knihy a výřezy z fotek, hřbety jsou popsané názvem knihy bez uvedení autora, prostor zadních stran je pak věnován krátkému popisu obsahu. Ilustrace i text knih jsou tištěny na tvrdším lesklejším papíře, jež dělá knihy o něco odolnějšími, zároveň ale není lesklý příliš, takže se knihy dají dobře číst i se sluncem v zádech.

Autor knihy, Viktor Sliva, je rodilý brňák, jenž v Brně i vystudoval FF MU, obor čeština-dějepis. V minulosti pracoval jako televizní redaktor a editor zpravodajských pořadů, nyní se věnuje audiovizuální tvorbě.

Knihy jsou svou formou, formátem i způsobem popisu identické, proto bude následující popis platit pro oba díly. V prodeji by měl být od prosince 2011 i díl třetí, jenž se mi bohužel zatím nepodařilo sehnat.
Knihy popisují architektonicky či historicky zajímavé budovy či místa města Brna. Autor pro obě knihy zvolil poněkud netradiční přístup k exkurzi po městě brně a jeho historii. Jak již název napovídá, je vždy vyzvednut nějaký prvek budovy a následuje popis jeho historie, společně se související historii místa či popisem událostí, jež vedli k umístění „maličkosti“ v místě kde jej může čtenář dnes najít. Maličkostmi jsou v těchto případech prvky budov od kamenů zasazených do zdí, přes výzdobu v podobě soch, nápisů či reliéfů, po parní stroj umístěný v jednom z popisovaných míst. Pro každé takové místo je v knize určena jedna dvojstrana, rozdělenou většinou do 6 pasáží. Jelikož se téměř ke každé pasáži váže fotografie či malba, je kniha velmi bohatě ilustrovaná.
Vhodně je zvoleno i členění. Autor zvolil první z „maličkostí“ a následně postupuje vždy jedním směrem v kruhu kolem středu Brna. Díky tomu se může případný zájemce o navštívení míst snadno vydat na skutečnou obhlídku zmiňovaných „maličkostí“ s knihou v ruce, aniž by při tom příliš bloudil. Tomu napomáhá i fakt, že umístění „maličkostí“ je v knize dobře popsáno a pro Brna znalého čtenáře stačí často jen pohled na fotku, či krátce zapátrat v paměti nebo mapě.

Obě tyto knihy doporučuji nejen každému zájemci o současné Brno, ale také těm, kteří se zajímají o brněnskou historii. Z knihy mám pocit že autor zná Brno „jako své boty“, stejně tak je z ní cítit že nepodcenil ani nastudování mnoha detailů z brněnské minulosti. Jelikož patřím k lidem, jež si špatně pamatují data, ale věci v souvislostech již nezapomínají tak moc, oceňuji takovouto knihu dvojnásob. Možná i díky tomuto důrazu na vyprávění zkombinovaným s fakty, namísto pouhých strohých faktů bych doporučil knihu i jako doplňkové čtení k výuce dějepisu (ale co já vím, co a jak se učí teď).

Share on Facebook

Dnes recenzovaná kniha mi leží v knihovně a na stole již dlouho. Četl jsem ji na pokračování a z části si ji i vychutnával jako útěk k něčemu zajímavějšímu. Hm, budu muset sehnat něco dalšího ze steam-punk a new weird tvorby 80-tých a  90-tých let. Ale nyní již k recenzi.

Kniha: The New Weird
Autor: Ann & Jeff VanderMeer
Vydána: First Edition first Printing edition – 1 únor, 2008
Vydavatel: Tachyon Publications;
Počet stran: 414
ISBN-13: 978-1-892391-55-1

Kniha je velikosti A4, jemně těžší váhy, lepené vazby, světle laděný přebal je jednoduchý stylem a díky tomu možná i upoutá oko kupujícího. Kniha neobsahuje žádné ilustrace a je složena čistě z povídek a prací na téma “New weird”.
Jazyk, v němž je sbírka původně napsána a v níž jsem ji četl je angličtina. Na stránkách nakladatelství Laser-books se však uvádí že byla kniha přeložena a vydána jako jejích 15 svazek v edici „New weird“ pod názvem „New weird“ i v čestině.
Samotný obsah knihy je rozdělen do 5 částí – Úvodu, Popudu (Stimuli), Evidence, Symposia a Laboratoře. Po úvodní předmluvě Jeffa VanderMeera, v níž je představena sbírka i její rozdělení, se čtenář dostane k části “Stimuli”, sestávající z děl jenž mohou být považovány za předchůdce či počátky žánru New weird, ať už v podobě tvorby M. Moorcocka, C. Barkera, či dalších. “Evidence” je částí předkládající důkaz existence žánru v soudobé literatuře a jeho směřování. Najdete zde díla nejen z pera Ch. Mieville či K.J. Bishopa.
Po těchto dvou obsáhlých částech se sbírka dostává k části “Symposium”, v níž naleznete odborné práce na téma “New weird”, stejně jako přepis diskuze o vzniku termínu. Pro nás sebestředné středo-evropany může být zajímavé, že jedním z citovaných názorů je text Martina Šusta.
Poslední část, “Laboratoř”, je v podstatě jednou povídkou, psanou několika autory ve stylu new weird. Zajímavé na povídce je nejen způsob jejího vytvoření, kdy první spisovatel začíná téma, jež každý následující rozvine, aby jej v závěru opět spletl dohromady autor původní části, ale i její děj a podání.
Sbírce nechybí ani seznam použité i doporučené literatury.
Celkově považují tuto knihu za jednu za základních knih pro kohokoliv, kdo to s žánrem “Nových Podivnosti” (jak by se “New weird” dalo přeložit) myslí vážně.
——————————–
A teď nevážně a méně odborně, než doposud. Kniha je velmi zdařilá. Popisuje celkem dobře vývoj žánru i některé jeho stránky. Netrvalo mi ani tak dlouho ji přečíst, jako si vzpomenout, že jsem ji ještě nerecenzoval (prostě sem se k ni znovu a znovu vracel).

Share on Facebook

Není tomu dlouho a je zde druhá, méně náročná recenze knihy. Na její přečtení jsem si musel počkat celé tři roky, přestože jsem se ji občasně snažil sehnat. Kniha vyšla v souvislosti s Dnem knihy 2008 (wiki:World Book Day – pro neanglofonní článek za cca rok zkrátím a přeložím v rámci článku o Dni knihy) v omezeném nákladu. Její dotisk vznikl loni, ale i přes svoji touhu po této knize jsem čekal až budu opět obědnávat knihy z Amazonu v nějakém větším balíku. Embassytown je již doma s ní i pár dalších knih, třeba právě jako tato.

Kniha: Odd and the frost giants
Autor: Neil Gaiman
Vydána: 3. březen 2008
(nová edice: řijen 2010)
Vydavatel: Bloomsbury
Počet stran: 126
ISBN-13: 9780747598114

Kniha je přibližně velikosti A5, v pevných deskách a papírovým přebalem. K dostání je i jako brožovaná. Samotné desky pevné vazby jsou bez textu (kromě hřbetu) a při své relativně tenké tloušťce se kniha stává elegantně nenápadnou. Papírový přebal je také relativně střídmý co se textu týče. Podklad je tvořen ilustrací, která je sladěna s určením knihy. Text samotné knihy je doprovázen občasnými černobílými ilustracemi Adama Stowera, jež je i autorem barevného přebalu. Kniha je v původním anglickém textu a do češtiny ještě nebyla přeložena. Pro případné zájemce musím dodat že jsem nikde nenašel jedinou zmínku o chystání jejího překladu, což je možná škoda nejen v souvislostí s oblíbeností tohoto autora u nás, ale i s kvalitou a žánrem knihy.
Tímto se dostáváme k samotnému obsahu knihy. V knize se odráží Gaimanova zkušenost s tvorbou pro děti, jenž, bohům žel, není v našich krajích tak známá. “Odd and the frost giants” je tedy kniha určená převážně dětem a jako taková je i napsána. Svižný příběh, čerpající z námětů severské mytologie a jejich bohů, je čitelný i pro začínajícího čtenáře a tedy vhodný i pro ty, jež nejsou v angličtině tak zběhlí.
Kniha vypráví příběh mládence Odda ze severské vikingské vesnice. Jednou z důležitých Oddových vlastností, kromě dobrosrdečnosti, je také jeho jemný až iritující úsměv, jež si udrží i po smrti svého otce či následné nehodě, při které si Odd nenávratně pochroumá nohu.
Na jaře jednoho nejmenovaného roku se zima rozhodla zůstat na už tak chladném severu déle než jindy a vesničané, stížení uzavřením od okolí a odložením jarních povinností, začnou být nerudní. V takové situaci se Odd jednoho rána rozhodne, že má již dost všeho ve vesnici a vyrazí pryč, směrem do starého dřevorubeckého srubu svého otce. Sebou si vezme otcovu druhou nejlepší sekeru, ukradne z domu jednoho uzeného lososa a vydá se na pomalou cestu.
Když jej o něco později přivede podivně se chovající lišák k medvědovy s packou uvězněnou ve stromu, netuší Odd, do jakého příběhu se zapletl a co vše jej ještě potká.

Share on Facebook

Už nějakou dobu mám rozečteno několik knih z oblasti naučné. Možná většina nepadne v tomto blogu na úrodnou půdu, ale ta dnešní je pro oblast fantasy/sci-fi žánrů jako dělaná.

Narazil jsem na ni circa rokem a musím říct že mě překvapila. V první chvíli ani ne tak obsahem, jako nakladatelem, jimž je “Naše vojsko”. Ten ve mně z dob mého mládí zanechal dojem kvalitní odborné, na vojenství zaměřené literatury. A tak jsem se rozhodl, zda jsou stále stejní (ostatně, myslel jsem že už zanikly … mýlil jsem se, naopak se jim celkem daří). A nyní již k samotné recenzi knihy.

Kniha: Samurajský meč
Autor: Zdeněk Hurník
Rok vydání: 1995
Vydavatel: Naše vojsko
Počet stran: 160 stran
ISBN-10: 80-206-0510-X

Jedná se o knihu s měkkou lepenou vazbou, formátu A5, o c160 stranách. Barevný obal a 4 stránky ilustrací umístěných na jejím konci jsou výjimkou z jinak černého tisku.
Jak již název napovídá, kniha se zabývá samurajským mečem a to od jeho počátku až po dnešní dobu. Přesto že je psána převážně o meči typu katana, v některých pasážích zmiňuje i starší druh meče typu tači.
Kniha je rozdělena na několik kapitol, které postupně mapují historický a společenský význam meče v japonské společnosti, představují jednotlivé části daišo (soupravy dvou mečů), jejich výrobu a zdobení. Následně krátce zmiňují směry škol boje s japonským mečem včetně jejich vývoje. Jako zajímavost jsou připojeny seznamy “mečířů” (mistrů boje s mečem) a několik desítek japonských slov, včetně jejich zápisu ve znacích.
Autor se drží japonského názvosloví po většinu knihy, což může být zpočátku matoucí, ale čtenář si muže snadno přivyknout. To je dáno i díky vysvětlení významů jednotlivých slov při jejich prvním výskytu a jejich častému opakování v textu. Celkově je kniha relativně strohou, kvalitní, úhledně seřazenou (pro pozdější dohledávání) ale také čtivou faktografii jež bych doporučil do knihovny jakéhokoliv zájemce o chladné zbraně.

Share on Facebook